Tento modul je možné chápat jako přehledový pohled na problematiku bezdrátových sítí s primárním zaměřením na bezdrátové sítě typu LAN (Local Area Network). Popisuje a vysvětluje základy různých typů bezdrátových technologií užívaných u moderních komunikačních systémů se zaměřením na jejich hlavní charakteristiky, problematiku bezpečnosti, výhody a nevýhody a jejich možné uplatnění v konkrétních síťových aplikacích.
Bezdrátové sítě jsou takovým typem sítí, které propojují koncová zařízení bez nutnosti instalace jakékoliv kabeláže a pro přenos signálu využívají volný prostor a rádiové vlny.
Zařízeními běžně využívanými v bezdrátových sítích mohou být přenosné počítače (laptopy, notebooky atd.), stolní počítače, různé typy handheldů (Gameboy, Nintendo DS, Sony PSP a další), palmtopy PDA (Personal Digital Assistant), mobilní telefony, tablety a pagery. Na první pohled pracují bezdrátové sítě stejným způsobem jako sítě pevné, nicméně u bezdrátových sítí je nutné převést přenášené signály do podoby a formátu vhodného pro přenos volným prostorem.
Bezdrátové sítě slouží mnoha účelům. V některých případech jsou využívány jako alternativa nebo náhrada klasického pevného připojení, v jiných případech mohou zajišťovat přístup k uživatelským datům z odlehlých lokalit, kde není k dispozici klasické připojení k datovým sítím.
Bezdrátová infrastruktura může být vybudována s velmi nízkými náklady v porovnání s tradičními klasickými pevnými přípojkami. Avšak samotné budování bezdrátových sítí přináší úsporu nejen finančních nákladů. Další úspora souvisí s využitelností přímého přístupu na Internet a do datových sítí připojenými účastníky, kteří tak získávají levnější a uživatelsky komfortnější přístup k požadovaným informacím. Úspora času a vynaloženého úsilí k získání požadovaných informací a dat se následně promítá do globální míry bohatství dané společnosti, jelikož lze uskutečnit více práce za mnohem kratší čas a s vynaložením menšího úsilí.
Bezdrátové sítě umožňují připojení vzdálených zařízení bez potíží a ohledu na to, zda jsou od dostupného přístupového bodu vzdálena jen metry či kilometry. Není zde také nutno budovat kabeláž ani instalovat rozvody. Tyto rysy činí bezdrátové technologie velmi oblíbenými a populárními a urychlují tak jejich masové rozšíření k velkému počtu uživatelů.
V bezdrátových sítích je využívána celá řada různých technologií, které se odlišují využívanými frekvenčními pásmy, maximální přenosovou rychlostí a dostupným dosahem jejich vysílání.
Na druhou stranu je zde nutno řešit specifické právní otázky související se správou elektromagnetického spektra. Elektromagnetické vlny jsou vysílány různými typy zařízení, avšak jejich provoz je velmi citlivý na rušení. Z tohoto důvodu potřebují všechny země určité legislativní předpisy a závazná doporučení, která přesně definují použitelný frekvenční rozsah a povolené vysílací výkonové úrovně pro jednotlivé typy kooperujících bezdrátových technologií.
Kromě toho nejsou elektromagnetické vlny jednoduše ze svého principu spojeného se šířením volným prostorem geograficky a prostorově omezitelné. Z tohoto principu mohou hackeři velmi snadno a jednoduše odposlouchávat datový provoz, pokud nejsou vysílaná data řádně zakódována a zašifrována. Proto je nutné, aby byla podniknuta veškerá možná a dostupná opatření k zajištění utajení dat přenášených prostřednictvím bezdrátových sítí.