Bezdrátové sítě mohou být rozděleny do čtyř specifických skupin v závislosti na účelu jejich použití a použitelném dosahu signálu [1-3]: sítě WPAN (Wireless Personal Area Network), sítě WLAN (Wireless Local Area Network), sítě WMAN (Wireless Metropolitan Area Network) a sítě WWAN (Wireless Wide Area Network). Obrázek 1.1 graficky znázorňuje zmíněné čtyři kategorie a příklady některých technologií užívaných v daném typu sítí.

Kromě toho mohou být bezdrátové sítě rozděleny do dvou kategorií dle svého dosahu – sítě krátkého dosahu SR (Short Range) a sítě dlouhého dosahu LR (Long Range). Bezdrátové sítě s krátkým dosahem SR jsou vlastně sítě s omezeným dosahem na vymezeném prostoru. Tato definice se týká především bezdrátových sítí typu LAN, které nalezneme v administrativních budovách, školních areálech, výrobních závodech ale i v domácnostech, ale zároveň i bezdrátových sítí typu PAN (Personal Area Network), díky kterým mohou mezi sebou komunikovat přenosná zařízení avšak jen s výrazně omezeným dosahem. Sítě typu WPAN obvykle pro svůj provoz využívají nelicencované frekvenční pásmo ISM (Industrial, Scientific and Medical) vyhrazené pro průmyslové, vědecké a lékařské využití. Dostupné frekvence jsou v různých zemích odlišné. Nejužívanějšími frekvenčními pásmy jsou pásma okolo 2,4 GHz a 5 GHz, která jsou volně dostupná ve většině zemí. Snadná dostupnost těchto pásem umožňuje řadě uživatelů provozovat bezdrátové sítě bez nutnosti získání licence a zcela bezplatně. Obě předešlé skutečnosti mají velmi významný vliv na rychlost expanze tohoto typu sítí do každodenního života obyvatel naší planety.

Bezdrátové sítě dlouhého dosahu jsou typicky realizovány společnostmi (tzv. providery), které poskytují bezdrátové připojení k Internetu a s ním spojené doplňkové služby. Tyto sítě pokrývají signálem rozsáhlé oblasti, jakými jsou například velká města, okresy, kraje nebo celé území státu. Hlavním úkolem sítí dlouhého dosahu je tedy poskytování bezdrátového připojení v globálním měřítku. Do kategorie sítí dlouhého dosahu oprávněně patří bezdrátové sítě typu WMAN a WWAN. Pokud je vyžadováno skutečné globální pokrytí, pak jsou pro tento účel k dispozici tzv. satelitní sítě.