1 Digitální amplitudové modulace: AMI, DB, CSRZ
1.1 Základní rozdělení digitálních optických modulací

Informace mohou být přenášeny v optickém komunikačním systému ve formě optických symbolů, které jsou vytvořeny modulovaným zdrojem optického záření.

Cíle

Třídění

Existuje mnoho modulačních formátů, které se používají především v optovláknových komunikačních systémech. Lze je třídit na základě parametru, který je modulován – např. amplituda nebo fáze signálu.

Výše zmíněné modulace (a mnoho dalších) se používají v optických komunikacích. Tyto formáty jsou perspektivní pro vysokorychlostní přenosové systémy.

Jedním s nejpoužívanějších formátů je modulace OOK, kde logické 1 je přiřazena určitá úroveň výkonu laseru. Logické 0 odpovídá absence laserového pulzu. Optický symbol může trvat celý takt, který je určen pro jeden informační bit. V tomto případě se jedná o variantu modulace bez návratu k nule, Non-Return to Zero (NRZ). Optický symbol může trvat pouze část bitového intervalu po dobu části taktu, v tomto případě se jedná o variantu s návratem k nule, Return to Zero (RZ). Příkladem je situace, kdy symbol začíná s náběžnou hranou laserového pulzu a vrací se k nule v průběhu taktu, např. v polovině bitového intervalu.

Tento příklad je jednou z mnoha možnosti implementace RZ. Symbol nemusí trvat přesně polovinu bitového intervalu, ani začínat/končit na náběžné/sestupné hraně optického pulzu.

Hlavní výhodou kratších optických symbolů je větší odolnost vůči disperzi (disperzi lze chápat jako rozšíření pulzu kvůli odlišné rychlosti nebo optické dráhy pro jednotlivé složky, tj. kmitočty, vidy záření), která vede k mezisymbolové interferenci – Inter-Symbol Interference (ISI).

image
Princip modulace OOK-NRZ.
image
Princip modulace OOK-RZ.