Telekomunikace je vědní disciplína zabývající se dorozumíváním člověka (přenosem zpráv) v podmínkách, které není schopen překonat svými přirozenými smysly. Telekomunikace proto spadají do vědního oboru sdělovací technika nebo též komunikační technika a jejich moderní vývoj v podstatě započal v devatenáctém století vynálezem telegrafu a později i telefonu. V dnešní době tvoří neoddělitelnou součást oboru ICT (Information and Communication Technology).
Slovo telekomunikace vzniklo spojením dvou slov. Řeckého slova „tele“ (vzdálený) a slova komunikace (dorozumívání).
Zařízení pro dorozumívání na dálku označujeme jako telekomunikační zařízení. Telekomunikační síť je pak tvořena vzájemně propojenými telekomunikačními zařízeními neboli uzly sítě.
Je zřejmé, že není možné vzájemně propojit přímými spoji všechna telekomunikační zařízení, respektive všechny účastníky komunikace. Z tohoto důvodu musí být telekomunikační síť určitým způsobem logicky strukturovaná tak, aby byla schopna plnit požadavky velkého počtu koncových účastníků v geograficky rozdílných územích. Telekomunikační síť dělíme na dvě základní části. Na část páteřní a přístupovou.
Pokud bychom chtěli vytvářet telekomunikační síť tak, že bychom vzájemně propojili všechny účastníky mezi sebou, znamenalo by to v případě pouhých 10 účastníků realizovat celkem 45 vedení.