6 Modely nasazení
6.2 Privátní cloud

V privátním cloudu využívá celou infrastrukturu výhradně jediný klient nebo organizace. Není sdílená s jinými organizacemi, avšak může obsluhovat více zákazníků (např. obchodní jednotky). Infrastruktura může být umístněná interně nebo externě a může ji spravovat buď organizace sama, třetí strana anebo jejich kombinace. Umožňuje organizacím ukládat data a aplikace v cloudu, který je bezpečnějším a lépe řízeným prostředím v porovnání s veřejným cloudem. Zdroje jsou nasazené za firewallem a přístup k nim může být zabezpečen pomocí soukromých linek nebo zabezpečených šifrovaných spojení přes veřejné sítě tak, aby přístup k nim měli pouze konkrétní klienti, kteří s nimi mohou pracovat. Cílem těchto mechanizmů je minimalizovat bezpečnostní rizika a omezit přístup jen pro vybrané klienty.

Podle umístnění existují dvě varianty privátních cloudů [10]:

Cloud ve vlastních prostorách: Tento druh cloudu je umístněný přímo v prostorách organizace. Tato možnost je vhodná pro organizace, které investovaly do značného serverového a ukládacího hardware, chtějí využít tuto investici a použít hardware na privátní cloud, například pro aplikace vyžadující kompletní kontrolu a konfigurovatelnost infrastruktury a bezpečnosti.

Externě umístněný privátní cloud: externě umístněné cloudy se nacházejí u třetí strany, která se specializuje na cloudovou infrastrukturu. Poskytovatel služeb zřídí vyhrazené cloudové prostředí s úplnou zárukou soukromí. Tento formát se doporučuje organizacím, které preferují nevyužívání veřejné cloudové infrastruktury z obav spojených se sdílením fyzických zdrojů.

Spuštění projektu privátního cloudu vyžaduje významnou snahu o virtualizaci prostředí. Privátní cloudy jsou dražší, avšak bezpečnější v porovnání s veřejnými. Významná část osob zodpovědných za rozhodnutí v IT se zaměřují výhradně na privátní cloud, neboť tyto cloudy poskytují nejvyšší úroveň bezpečnosti a řízení.

Privátní cloud je možné označit za nejlepší řešení, jestliže: