5 Normy DVB
5.2 DVB-S – satelitní vysílání digitální televize

Základní schopnost satelitů šířit signál do velkých oblastí na povrchu Země se využívá při vysílání analogové televize a rozhlasu už po desetiletí. Touto schopností se vyznačují zvláště geostacionární satelity, které se nacházejí na geostacionární oběžné dráze, tj. ve výšce přibližně 36000 km (nad rovníkem).

Každý geostacionární satelit se jeví pro uživatele na Zemi jako pevný bod na obloze; proto není nutno vybavovat anténu sledovacím systémem.

Na druhé však straně satelitní přenosy trpí tím, že satelitní spoje vnášejí do přenášeného signálu chyby. Proto musí být každý signál před vysláním přizpůsoben pro takto náročné přenosové podmínky.

Komunikační část (jednotka) satelitů je tvořena tzv. transpondéry. Jejich úkolem je signál přijmout, obnovit, zesílit, zpracovat, přemodulovat a vyslat zpět na Zem. Běžný geostacionární satelit dnes obsahuje okolo 20 až 30 transpondérů, a transpondér typicky pracuje s šířkou pásma od 26 do 72 MHz (např. u transpondérů na satelitu ASTRA 3A je to 36 MHz). V případě satelitní analogové televize každý transpondér zpracovává jeden televizní kanál (program).

Při nasazení technologie DVB do satelitních systémů může jeden (např. 36MHz) transpondér zpracovávat 4 až 20 televizních kanálů nebo až 150 rozhlasových kanálů (v závislosti na rozlišení, kódování videa a přenosové rychlosti).

Dnes poskytují satelitní systémy služby DVB po celém světě. Norma DVB-S přišla v 90. letech a pro kódování videa používá standard MPEG-2. Ve vysílači DVB-S je transportní tok vybaven vnějším Reed-Solomonovým kódem (s kódovým poměrem 188/204), potom je prokládán (odolnost vůči blokovým chybám) a zakódován vnitřním konvolučním kódem (s kódovým poměrem od 1/2 do 7/8). Nakonec je zakódovaný transportní tok modulován modulací QPSK (Quaternary Phase Shift Keying) [1].

DVB-S2 (DVB – Satellite 2nd Generation) je založen na DVB-S, ale přináší nové funkce a algoritmy [8]. Opírá se o stejné FEC kódy jako DVB-T2 (LDPC+BCH). Pro vysílání televize se používají modulace QPSK a 8-PSK, pro profesionální aplikace (interaktivní služby, sběr zpráv) pak modulace 16-APSK a 32-APSK (Amplitude and Phase Shift Keying). Aby byla zajištěna zpětná kompatibilita s DVB-S, může též používat hierarchickou modulaci.

DVB-S2 rovněž umožňuje adaptivní změny parametrů kódování a modulace, aby byl signál přizpůsoben aktuálním přenosovým podmínkám (na úrovni snímků) pro každého uživatele (služby interaktivní a bod-bod). DVB-S2 zvyšuje účinnost přenosu o 30 % (v porovnání s DVB-S).

DVB-S2X (standardizovaný v r. 2014) rozšiřuje normu DVB-S2 o dodatečnou rámcovou synchronizaci a možnosti kódování a modulace, aby se zlepšilo využití spektra, jakož i podpora pro UHD TV a budoucí širokopásmové interaktivní sítě.