Analogová televize (ATV) přenáší analogový signál, jehož amplitudy nabývají hodnot ze spojitého intervalu. Tento signál nese audiosignál (zvuk), videosignál (informace o jasu a barvě obrazu) a synchronizační informace (horizontální, vertikální). Audiosignál je modulován pomocí frekvenční modulace a videosignál se moduluje amplitudovou modulací, oba na stejné nosné (kanálové) frekvenci – tzn. jedna televizní stanice obsadí celou kapacitu jedné nosné frekvence (kanálu).
Analogová povaha přenášeného signálu způsobuje, že analogová televize obvykle nabízí nižší kvalitu obrazu. Analogový signál je během přenosu ovlivňován rušením a šumem (na přenos mají vliv fyzikální principy šíření signálu, odrazy, počasí), což v přijímaném obrazu způsobuje tzv. „duchy“ a zrnění (šum). Se zvětšující se vzdáleností mezi vysílačem a anténou uživatele úroveň analogového signálu klesá, a přenos tedy nemůže být zcela věrný.
Digitální televize (DTV) přenáší digitální signál. Pokud jsou zdrojové video- i audiosignály analogové, musí být nejprve zdigitalizovány, tedy převedeny „ na nuly a jedničky“. Jak bude vysvětleno dále, musí být digitální signál ještě zkomprimován, a poté převeden do podoby transportního signálu, který je vhodný pro vysílání.
Signály DTV jsou chráněny kódy schopnými opravovat chyby, které umožňují obnovit původní signál i eliminovat šum a interference [1]. Proto mohou uživatelé sledovat TV kanály (obraz i zvuk) ve stejné kvalitě, jak byly vyslány (bez „duchů“). Tato technologie poskytuje uživatelům obraz jak ve standardním rozlišení (SD, Standard Definition), tak ve vysokém rozlišení (HD, High Definition), a zvuk v CD (Compact Disc) kvalitě. Digitální televize dokáže využít kapacitu jednoho frekvenčního kanálu efektivněji. Kompresní (a multiplexní) algoritmy umožňují operátorům vložit více televizních (a též rozhlasových) stanic do stejné šířky pásma, kterou by obsadila pouze jediná analogová televizní stanice. Digitální televize nabízí mnoho inovací s novým provozním modelem, který významně přispívá ke konvergenci počítačů, televize a Internetu. Výhody pro uživatele jsou zřejmé: stovky televizních i rozhlasových stanic a přístup k novým službám různých typů.
DTV i ATV využívají pro vysílání stejná média (kabel, volný prostor). Sdílejí stejné frekvenční pásmo, ale samozřejmě ne stejné frekvence ve stejném časovém intervalu. DTV není zpětně kompatibilní s ATV. Uživatelé digitální televize si musí koupit nový (přídavný) digitální přijímač (STB, set-top-box) [3]. Obrázek 2 ukazuje, jak se mění kvalita obrazu v závislosti na úrovni signálu pro DTV a ATV. Zjednodušeně můžeme říci, že buď je digitální obraz kvalitní, anebo žádný. Lze pozorovat dlouhý interval, v němž zůstává kvalita digitálního obrazu výborný, zatímco analogový obraz je postupně víc a víc zrnitý, případně s „duchy“.