Způsob poskytování služeb byl vždy určitým způsobem provázán s nejnovějšími technologiemi, aby se celý proces usnadnil a zefektivnil. S nástupem informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména internetových a webových technologií v posledním desetiletí, se začal objevovat nový typ služeb – jde o elektronické služby (eSlužby), jejichž koncepce je předmětem zkoumání už mnoho let. Existuje několik nepatrně se lišících definic těchto služeb, často závisejících na konkrétním oboru. Uvedeme dvě z nich [7]:
V rámci eSlužeb se rozlišují tři hlavní složky: poskytovatel služby (veřejné agentury, univerzity, komerční společnosti, atd.), příjemce (klient) služby (obyvatelstvo, studenti, firmy, atd.) a kanál pro poskytování (tj. použitá technologie – Internet, televize, telefon, rozhlas, CD-ROM).
eSlužby mohou napomoci při získávání širší zákaznické základny. Mohou být dostupné 24 hodin denně a odkudkoli. Náklady na instalaci a provoz mohou být podstatně sníženy.
Jelikož elektronické služby jsou dnes poskytovány v digitální podobě, často se obecně označují jako digitální služby. Existuje mnoho typů eSlužeb jako e-obchod, e-vláda, e-nakupování, e-zdravotnictví, e-vzdělávání, e-bankovnictví, e-konzultace, e-práce. Je však možné setkat se i s různými dalšími termíny, které jsou s touto oblastí spojeny: e-společnost, e-zábava, e-kultura, e-věda a podobně. V poslední době jsme svědky rychlého vývoje v mobilních komunikacích a výpočetní technice. Mobilní telefony, tablety, PDA a různá další bezdrátová zařízení jsou součástí každodenního života lidí, protože nabízejí vysokou užitnou hodnotu a pohotovost (rychlost a efektivnost provádění činností/operací). Elektronické služby, které jsou poskytovány a využívány prostřednictvím bezdrátových/mobilních příručních zařízení, se často označují jako mobilní služby (mSlužby) [8]. Můžeme se setkat se službami jako např. m-vláda, m-zdraví, m-vzdělávání, m-bankovnictví atd.