Pojem video (případně audio) na požádání označuje služby i systémy, které umožňují uživatelům najít, vybrat si a následně sledovat (poslouchat) oblíbené audiovizuální záznamy.
Takový obsah je dostupný uživatelům kdykoliv, tj. kdy jim to vyhovuje; nemusí se tedy vázat na konkrétní čas vysílání.
Uživatelé mohou obsah na požádání přijímat pomocí osobního počítače nebo televizoru s využitím technologie IPTV. To je velmi často využívaná možnost. V případě televizních systémů s obsahem na požádání (VoD) je obsah postupně vysílán přímo do set-top-boxu, počítače nebo jiného zařízení, které má schopnost jej zobrazovat v reálném čase. Obsah VoD může být též odeslán (stažen) do zařízení podporujícího VoD (např. počítač).
Existuje několik způsobů distribuce VoD [2], které jsou popsány níže.
Transakční video na požádání
Jestliže zákazníci platí za každý jednotlivý vyžádaný pořad, hovoříme o distribučním modelu nazývaném „transakční služba VoD“ nebo též „plať za každé sledování (pay-per-view) VoD“ či „standardní služba VoD“.
Catch-up TV
Řada televizních stanic (a jejich počet neustále narůstá) nabízí službu „Catch-up TV“, která umožňuje uživatelům sledovat seriály i jiné pořady prostřednictvím služby VoD několik dní po jejich původním odvysílání.
Předplacené video na požádání
Služba „předplacené VoD“ využívá obchodní model založený na předplatném. Uživatelé neplatí za sledování konkrétního obsahu, ale měsíční poplatek za neomezený přístup k programům. Příklady této služby jsou Amazon Video, Hulu Plus, Netflix a HBO Go.
Video na požádání z programové nabídky
Poskytovatelé televizních služeb, kteří nabízejí velké množství kanálů, mohou využít distribuční mechanizmus vycházející z velké šířky pásma – speciální pay-per-view model označovaný jako „video na požádání z programové nabídky“ (NVoD – near video on demand). Při použití tohoto typu služby VoD je konkrétní pořad vysílán několikrát po sobě v krátkých časových intervalech (obvykle 10 až 20 minut). Tato koncepce umožňuje uživatelům sledovat požadovaný obsah tak, že se nemusí přizpůsobovat konkrétnímu času vysílání obsahu podle pevného programu.
Video na požádání s reklamou
Služba „video na požádání s reklamou“ (AVoD) je model, kdy uživatelé neplatí za sledování obsahu, ale na oplátku musí po určitý čas sledovat vložené reklamy. Příkladem této služby je YouTube.