Mechanismy přechodu z IPv4 na IPv6
Translátory

Obecná sada pravidel překládání jednotlivých položek záhlaví datagramu, kterou používají v základě všechny překladače, je definována v RFC 2765: Stateless IP/ICMP Translation Algorithm (SIIT) a RFC 6145: IP/ICMP Translation Algorithm. Tato sada pravidel je značně omezena a nepodporuje žádná rozšíření, jako jsou volby ze strany IPv4 nebo rozšiřující záhlaví IPv6. To znamená, že překladače tyto rozšíření zahazují.

Translátory překládají každý datagram samostatně, bez vazeb na předchozí datagramy a bez uchování datových struktur s informacemi o historii či aktuálním stavu probíhající komunikace. Průchodu datagramu SIIT překladačem je znázorněn na následujícím obrázku.

Průchod datagramu SIIT překladačem

Součástí překladu je i mapování adres. To je převod IPv6 adres na IPv4 adresy a naopak. K tomu se aktuálně používají adresy obsahující IPv4 adresy (IPv4-embedded). Tyto adresy mají vyhrazen obvykle 96 bitový prefix, za který přidávají IPv4 adresu. Může se jednat buď o univerzální prefix 64:FF9B::/96, nebo lokální prefix přidělený místním správcem. Formát adres obsahující IPv4 adresy je popsán v RFC 6052.

Převod IPv4 adresy na IPv6 adresu lze provádět bezestavově. To znamená, že za daný IPv6 prefix se připojí IPv4 adresa. V opačném případě už to tak jednoduché není. Nejčastěji se používá dynamické mapování podobné převodu adres, které využívá NAT (Network Address Translation).