Ještě než si probereme jednotlivé adresy, je třeba si vysvětlit způsob generování identifikátoru rozhraní.
Každé síťové rozhraní si generuje vlastní identifikátor podle standardu IEEE EUI-64, který se následně převezme do adresy IPv6 s menší modifikací. Dojde k invertování předposledního bitu v nejvyšším bajtu identifikátoru, který slouží jako příznak globality. Tato změna je z důvodu usnadnění vytváření identifikátoru rozhraní. Jako příklad nám může sloužit sériová linka, která by měla v případě použití původního EUI-64 tvar identifikátoru 200:0:0:1. Modifikací docílíme zjednodušení na 1.
V případě Ethernetu nebo bezdrátových sítí, se identifikátor rozhraní generuje z celosvětově jednoznačné adresy MAC (Media Access Control). Postup vzniku je jednoduchý. Mezi třetí a čtvrtý bajt MAC adresy se vloží 16 bitů s hodnotou FFFE a dojde k obrácení příznaku globality podle modifikované EUI-64. Takže z MAC adresy 00:40:d0:58:f8:83 vznikne následující identifikátor rozhraní 0240:d0ff:fe58:f883.
Generováním identifikátoru rozhraní podle modifikované EUI-64 vzniká jednoznačná identifikace rozhraní a tedy i uživatelova počítače. Tato jednoznačná identifikace počítače může být z důvodu bezpečnosti komunikace nežádoucí. Proto byly definovány nové mechanismy, které jsou založeny na náhodném generování identifikátoru rozhraní. Nové mechanismy jsou popsány v RFC 4941.
RFC 4941 navrhuje, aby daný počítač měl jeden pevný identifikátor rozhraní, který bude zanesen v DNS (Domain Name Server) serveru. Tento identifikátor bude sloužit pro komunikaci navazovanou zvenčí. Dále si bude počítač generovat náhodné identifikátory, které bude používat pro komunikaci s ostatními počítači. Tyto identifikátory nebudou zavedeny v DNS. Životnost náhodného identifikátoru může být několik hodin či dnů.
Operační systémy založené na linuxovém jádře primárně používají pro generování identifikátoru rozhraní EUI-64. Avšak generování náhodných adres lze zapnout parametrem jádra. V případě operační systémů firmy Microsoft je to rozdílné. Windows XP generuje identifikátory rozhraní pouze podle EUI-64, kdežto Windows 7 primárně generuje identifikátor rozhraní podle RFC 4941. Náhodné generování identifikátorů rozhraní lze u Windows 7 vypnout pomocí příkazů přes příkazový řádek.