Bezestavová automatická konfigurace
Princip bezestavové konfigurace

Bezestavová konfigurace umožňuje uzlům si vygenerovat jejich vlastní adresy z lokálně dostupných a směrovačem šířených informací. Typicky směrovače šíří prefixy, které identifikují podsítě přidělené dané lince, zatímco jednotlivé uzly generují identifikátory rozhraní, které jednoznačně identifikují jejich rozhraní. Výsledná adresa pro danou podsíť potom vznikne kombinací jejího prefixu a identifikátoru daného rozhraní. V případě absence směrovače, tedy šířeného prefixu, si uzly vygenerují pouze lokální linkové adresy. Tyto adresy umožní uzlům vzájemnou komunikaci v rámci stejné linky.

Před zahájením vlastní komunikace s okolním světem IPv6, si musí každý uzel vygenerovat svoji vlastní lokální linkovou adresu. To udělá tak, že k prefixu lokálních linkových adres FE80::/10 připojí svůj vlastní identifikátor rozhraní. Takto vygenerovanou adresu musí dále v rámci lokální sítě ověřit, zdali je jednoznačná. K tomu použije mechanismus Detekce duplicitních adres, který je založen na klasickém objevování sousedů. Tento mechanismus používá k detekci duplicitní adresy zprávu Výzva sousedovi, kterou hledá všechny sousedy se stejnou lokální linkovou adresou. Pokud jako reakce na tuto zprávu dorazí zpráva Ohlášení souseda, znamená to, že i jiný uzel v lokální síti má stejný identifikátor rozhraní a automatická konfigurace je následkem toho zastavena. Duplicita adres se testuje i v případě manuální nebo stavové konfigurace adres.

V případě negativní odezvy si uzel vygenerovanou lokální linkovou adresu přidělí. V tomto bodě již uzel může komunikovat prostřednictvím IPv6 protokolu s ostatními sousedy v rámci jedné linky. Další fáze automatické konfigurace zahrnuje čekání na ohlášení směrovače. Z příznaků v ohlášení směrovače uzel pozná, zda má použít pro vygenerování adresy a získání ostatních parametrů sítě bezestavovou konfiguraci či nikoli. Ve volbě Seznam adres je dále uveden u každého prefixu příznak, který říká, zda se má pro daný prefix použít bezestavová konfigurace adres. Pokud ano, připojí k danému prefixu svůj identifikátor rozhraní a adresu si přidělí. Dále je u každého prefixu uvedena jeho životnost, která říká, jak dlouho má být adresa preferována a platná. Jednoznačnost této adresy se již netestuje, protože identifikátor rozhraní je jednoznačný, což bylo ověřeno v počáteční fázi automatické konfigurace.

Směrovače typicky posílají ohlášení směrovače periodicky. Avšak doba mezi úspěšným příjmem těchto zpráv může být delší, než je uzel ochotný čekat. V tomto případě si může uzel o ohlášení směrovače zažádat sám zprávou Výzva směrovači, kterou pošle všem směrovačům v rámci linky.

V opačném případě, kdy se v rámci linky nevyskytuje směrovač, může být pro získání globální individuální adresy použita stavová konfigurace (DHCPv6). Uzel rovněž může oba způsoby kombinovat.

Formát zprávy Výzva směrovači

Protože směrovače posílají ohlášení směrovače periodicky, dochází tak k neustálému aktualizování jednotlivých adres, případně k přidání nových či odstranění neplatných.