Formát datagramu
Směrování

Datagram je stále směrován v závislosti na nejdelší shodě cílové adresy se záznamem ve směrovací tabulce. Rozšiřující záhlaví Směrování umožňuje do tohoto procesu vstoupit a určit přes, které uzly má být daný datagram směrován.

V současné době IPv6 poskytuje dva typy směrování, pro jejichž rozlišení slouží položka Typ směrování.

Směrování typu 0

Tento typ směrování umožňuje datagramu předepsat uzly, kterými musí v daném pořadí projít a zároveň slouží jako záznam, kterými z nich již prošel.

Formát rozšiřujícího záhlaví Směrování typu 0

Rozšiřující záhlaví v tomto případě obsahuje seznam všech uzlů, kterými má datagram projít. Odesilatel před odesláním datagramu vezme první adresu ze seznamu a umístí ji do základního záhlaví jako adresu cílovou, a adresu cílového klienta umístí na konec tohoto seznamu. Jakmile datagram dorazí na cílovou adresu, tedy směrovač po cestě, dojde ke snížení položky Zbývá segmentů o hodnotu 1. Tato položka ukazuje od konce seznamu na další adresu uzlu v pořadí. Směrovač tuto adresu umístí do cílové adresy základního záhlaví a datagram odešle. Tento proces se opakuje na každém směrovači, který je uveden v seznamu, dokud datagram nedorazí do svého cíle určení. Tuto skutečnost signalizuje hodnota 0 v položce Zbývá segmentů.

Princip směrování a změny adres v záhlaví datagramu

Jednou z výhod je možnost určit přesnou cestu datagramu a tím ověřit funkčnost tohoto spojení. Tedy směrování typu 0 bylo zavedeno pro testování dosažitelnosti mezi libovolnými adresami.

Hlavní nevýhodou tohoto směrování je možnost zahlcení přenosových tras. V datagramu lze zřetězit libovolný počet rozšiřujících záhlaví Směrování a tím zajistit, že se daný datagram bude v síti pohybovat velmi dlouho. Tato skutečnost může vést k vytvoření datových toků s obrovským objemem. Další nevýhodou je možnost průchodu přes NAT (Network Address Translation), kde se neveřejná adresa uvede jako koncový cíl a veřejná adresa směrovače, provádějící překlad adres, jako mezilehlá. Obdobným způsobem lze proniknout i přes firewall.

Problém se zahlcením tras nakonec vedl k zákazu používání Směrování typu 0 a k definování RFC 5095, které popisuje způsoby, jak zacházet s takto směrovanými datagramy.

Směrování typu 2

Tento typ směrování byl speciálně definován pro mobilitu a používá stejný mechanismus jako typ 0. Typ 2 však omezuje počet zřetězení směrovacích záhlaví pouze na jedinou adresu a tím omezuje její zneužití.