Universal Mobile Telecommunication System (UMTS)
Standardizace a vývoj UMTS

Vývoj sítí 3G byl zahájen v roce 1999 vydáním úplně první verze UMTS známou pod označením Release 99. Od té doby byla schválena řada dalších doporučení jak je popsáno v této kapitole.

Release 99

Tento standard je založen na GSM síti a je tedy i zpětně kompatibilní. Ve srovnání se sítí 2G přináší Release 99 zcela nový typ radiové přístupové sítě, známé jako UTRAN (UMTS Universal Radio Access Networks). Teoretické maximální dosahované přenosové rychlosti jsou 2 Mbit/s ve směru k uživateli a 384 kbit/s ve směru opačném.

Release 4

Release 4 byl schválen v roce 2001 a zavádí několik podstatných změn týkající se především páteřní sítě. Hlavními rysy jsou oddělení uživatelských dat a kontrolních informací ve spojově orientovaném přenosu CS (Circuit Switched). Dále jsou definována nová rozhraní umožňující zavedení subsystému IMS (IP Multimedia Subsystem).

Release 5

Hlavní vylepšení tohoto standardu je umožnění vysokorychlostních přenosů ve směru k uživateli, označovaného jako HSDPA (High Speed Downlink Packet Access). Pomocí HSDPA lze zvýšit přenosovou kapacitu na jednu buňku až na 14,4 Mbit/s.

Release 6

Podobně jako předchozí standard, Release 6 umožňuje podstatné navýšení přenosových rychlostí, ale tentokrát ve směru od uživatele. Jedná se o tzv. HSUPA (High Speed Uplink Packet Access) dosahující přenosových rychlostí až 5,76 Mbit/s. Dále tento standard přináší značné vylepšení subsystému IMS.

Release 7

Jedná se o poslední standard v rámci UMTS, který dále vylepšuje přenosové rychlosti v obou směrech přenosu. Datové přenosy bývají často označovány jako HSPA+. Zlepšení je umožněno zavedením efektivnějšího typu modulace (64 QAM) a použitím techniky MIMO (Multiple Input Multiple Output), kdy lze použít většího počtu antén na přijímači a vysílači. V důsledku toho jsou maximální teoretické přenosové rychlosti až 42 Mbit/s ve směru k uživateli a až 11,5 Mbit/s ve směru opačném.