Základním krokem k bezpečnosti budovy je řízení přístupu do budovy. Přístup může být globální pro celou budovu nebo selektivní do jejích jednotlivých částí.
Aktuátorem pro zamezení přístupu jsou dveře nebo turnikety. Historický vývoj začal zabezpečením zámky s mechanickým klíčem. Vzhledem k tomu, že klíče je možné padělat nebo jednoduše ukrást, tento způsob zabezpečení již nevyhovuje moderním požadavkům na omezení vstupu.
Klíče jsou nahrazovány elektronickými čipy ve formě přívěsků. Ty obvykle obsahují pasivní RFID (Radio Frequency Identification – rádiová bezkontaktní identifikace) tag. Senzor u dveří pomocí bezdrátové komunikace identifikuje nositele klíče, předá tuto informaci centrálnímu serveru, v němž je uložena databáze vlastníků těchto čipů. Na serveru je vytvořena matice povolení (na základě seznamu pro řízení přístupu), která je naprogramována tak, aby umožnila přístup pouze do oblastí, do kterých je držiteli čipu povolen přístup ve vymezeném čase. Podobným způsobem je řešen vstup do objektu pomocí identifikační karty. Na rozdíl od mechanického klíče je možné po nahlášení ztráty přístup zablokovat. Tento způsob identifikace a a a umožnění přístupu je zpravidla spojen s docházkovým systémem. Obecně tento systém nazýváme Identity Management.
Vysvětlivky k k k Obr. 2.1:
Normální stav je takový, kdy dveře jsou zavřené a a a dveřní kontakt (3) posílá signál o stavu zavřeno. Osoba, která potřebuje vstoupit, se identifikuje čipem nebo kartou. Čtečka předá údaje do řídicí jednotky, kde dojde k porovnání s maticí povolení. V případě, že dojde ke shodě (relační operace ekvivalence), je vyslán impulz pro otevření elektrického zámku. Impulz podrží zámek v poloze otevřeno určitou dobu, např. 10 s. Osoba otevře dveře a a a vstoupí. Tento stav je signalizován změnou stavu signálu dveřního kontaktu. Pokud je otevření a a a vstup kratší než nastavená doba otevření zámku, změna hodnoty signálu dveřního kontaktu zajistí opětovné uzamčení dveřního zámku. Pokud se bude pokoušet vstoupit osoba bez oprávnění, dveře zůstanou zamčené. Maximálně může být zaznamenán pokus o neautorizovaný vstup. Čtecí zařízení poskytuje vstupujícímu obvykle zpětnou vazbu o umožnění nebo odepření přístupu buď pomocí barevných LED diod, nebo hlasovým signálem.
Během provozu budovy mohou nastat mimořádné stavy. Jedním je stav, kdy dveřní kontakt neposílá signál o zavření dveří. Dveře mohou být zabezpečeny proti zavření klínem, nebo nedojde k dovření dveří a a a zajištění zámkem. V obou případech řídicí jednotka vyšle nouzový signál obsluze a a a dané dveře je nutné zkontrolovat na místě. Druhý mimořádný stav, kdy je nutné nouzově otevřít dveře, nastane při požáru nebo při nutnosti rychlé zdravotní péče pro osoby uvnitř objektu. Pro tyto účely slouží požární tlačítko, které zajistí odemčení zámku. Jeho použití je rovněž zaznamenáno na centrálním serveru.
Způsob technologie zajištění přístupu závisí na typu použití čtečky. Čtečky mohou být rozděleny do tří skupin:
Základní (non-inteligentní) čtečka jednoduše přečte číslo karty nebo PIN a a a předá jej na řídicí jednotku.
Semiinteligentní čtečka má zapojeny všechny vstupy a a a výstupy nezbytné pro kontrolu hardware dveří (zámek, dveřní kontakt, nouzové tlačítko), viz obrázek č. 2.2. Tato čtečka však nedělá žádné rozhodnutí o přístupu.
Inteligentní čtečka má zapojeny všechny vstupy a a a výstupy nezbytné pro kontrolu dveří jako semiinteligentní čtečka. Na rozdíl od ní má také paměť a a a výpočetní výkon nezbytný k tomu, aby došlo k rozhodnutí o přístupu samostatně.
Některé čtečky jsou vybaveny přídavnými prvky, jako jsou LCD displeje a a a funkční tlačítka pro další účelová data (kamera, mikrofon apod.)