8

Jednou z  z z  hlavních položek nákladů budov jsou energetické náklady na systémy osvětlení, vytápění, ventilace a  a a  klimatizace. Řešením je zavedení energetického managementu.

Náklady na energii budov mohou tvořit v  v v  průměru až 25 % provozních nákladů. Cílem energetického managementu je snižování energetických ztrát a  a a  množství spotřebované energie. Majitelé budov často využívají technologické plány (anglicky Technology Roadmaps), aby harmonizovaly vynaložené investice a  a a  finanční zpětnou vazbu pro úsporu provozních nákladů jen přes systém řízení energie.

V tomto procesu se sledují a  a a  řídí systémy v  v v  rámci budovy. Je to tedy řídicí proces, který působí na řízenou soustavu a  a a  ovládá ji pro optimální a  a a  bezpečné zajištění energetických potřeb s  s s  minimální zátěží životního prostředí. Systém energetického managementu je provozován buď za pomoci speciálního SW, nebo dnes i  i i  SCADA a  a a  BMS systémů, společně je nazýváme systémy automatizace budov. Tento SW pak dnes již většinou provádí úpravy automaticky. SW jsou obvykle provozovány managementem, nebo operátory údržby. Tito pracovníci musí být proškoleni tak, aby správně dokázali interpretovat vyhodnocovaná data.

Hlavní požadavky na organizaci

EM je důležité začlenit tak, aby následně mohla být implementována rozhodnutí pro řízení spotřeby energií. Většinou spadá do tzv. facility managementu (česky správa budov). Při zvažování hospodaření s  s s  energiemi se pak facility manažer musí vypořádat s  s s  ekonomickými a  a a  ekologickými cíli na základě posouzení rizika a  a a  kvality cílů. Situace se liší podle velikosti a  a a  typu budovy. U  U U  menších a  a a  středních je zpravidla pouze dílčím úkolem správce popř. může být outsourcován jako služba.

Vizualizace a  a a  optimalizace

To, co bylo dříve samostatnou nadstavbou, je dnes běžnou součástí inteligentních budov. Vlastní funkcionalita pak odpovídá popisu v  v v  kapitole SCADA systémů. Součástí je také vizualizace efektivity systémů správy budov, což se používá k  k k  okamžité zpětné vazbě o  o o  stavu hospodaření s  s s  energií a  a a  jsou identifikovány možné optimalizace a  a a  jejich výsledky.

Praktická opatření EM

Snížení spotřeby elektřiny pomocí úsporných spotřebičů, optimalizace výroby a  a a  distribuce tepla, optimalizace provozu VZT, centrální monitoring a  a a  řízení, zavedení obnovitelných zdrojů energie, zlepšení netěsností v  v v  obálkách budov a  a a  různé stavební úpravy.