Bylo již zmíněno, že telekomunikační síť musí být určitým způsobem strukturovaná. Obvykle se dělí na dvě hlavní části. Na část páteřní a část přístupovou. Obě mají své úkoly a charakteristické vlastnosti.
Páteřní telekomunikační síť má za úkol vzájemně propojit jednotlivé síťové uzly telekomunikačního operátora. V těchto uzlech se koncentrují datové přenosy od koncových účastníků tak, aby se daly efektivně přenést společnými telekomunikačními cestami přes rozlehlá geografická území. Typické pro tuto síť je:
Pojmem přístupová telekomunikační síť rozumíme část telekomunikační sítě, která je mezi posledním bodem poskytovatele připojení (telekomunikačního operátora) a koncovým účastníkem. Za poslední bod poskytovatele připojení se obvykle považuje místní ústředna HOST nebo vzdálená účastnická jednotka RSU (Remote Subscriber Unit). Kabelový svazek vycházející z hlavního rozvodu ústředny (respektive z RSU) se v síťových a uličních rozvaděčích postupně větví do jednotlivých směrů ke koncovým účastníkům. Typické pro tuto síť je: