Soustavy vyššího řádu lze získat i jiným způsobem a to nejenom s monotónním přechodovým dějem. Některé se mohou vyznačovat nápadnou kmitavostí. Obvykle u nich dochází k transformaci různých forem energie. Např. u zavěšeného kyvadla se navzájem proměňuje potenciální energie na kinetickou a zpět, u torsního kyvadla se proměňuje energie pružné deformace na kinetickou a zpět. Kmitavý charakter mívají mechanické soustavy, u nichž se projevuje setrvačnost (hmota, moment setrvačnosti), direktivní síla (pružina nebo jiná vratná deformace) a tlumení.
Úkolem řídicího systému někdy je právě utlumení kmitající soustavy (např. aktivní tlumení podvozku automobilu nebo sedačky řidiče, optimalizace pojezdu jeřábu, aby se minimalizovalo kývání závěsu). Elektrické obvody s induktory, kapacitory a rezistory se rovněž vyznačují sklonem ke kmitání. Kmitavé bývají i velké plochy vodní hladiny. Složité soustavy, někdy i nestabilní, vznikají zpětnými vazbami. Do série lze řadit nejenom statické soustavy, ale i statické s astatickými nebo jen astatické.