V oblasti zabývající se řízením strojů jsou používány zkratky, které charakterizují způsob řízení strojů. Používané zkratky jsou převzaty z anglické terminologie, jedná se zejména:
Rozvoj průmyslové výroby s sebou přinesl potřebu zvýšené výroby na obráběcích a tvářecích strojích. Řízení strojů, které bylo klasické ruční nebo vačkové, bylo nahrazováno číslicovým řízením. První číslicově řízené stroje se objevovaly ve 40. a 50. letech 20. století. Řídicí instrukce pro servomechanismy těchto strojů byly na děrné pásce (NC stroje). S rozvojem výpočetní techniky byly stroje touto výpočetní technikou vybaveny (CNC stroje).
V moderních CNC systémech je vysoce automatizovaný komponentový design s využitím programů CAD (Computer-Aided Design) a CAM (Computer-Aided Manufacturing). Tyto programy vytvoří počítačový soubor, který výpisuje sled příkazů potřebných k provozu konkrétního stroje, které mohou být vybaveny různými obráběcími nástroji – obráběcí centra.
Programovatelný automat (PLC) nebo programovatelný regulátor je digitální počítač, který je používán k řízení chodu strojů a výrobních procesů. PLC jsou používány v mnoha průmyslových odvětvích. Na rozdíl od univerzálních počítačů, je PLC určen pro zpracování informací z více vstupů, je odolnější vůči změnám teplot, vůči elektrickému rušení a proti vibracím a nárazům. Programy pro kontrolu činnosti zařízení jsou obvykle uloženy v bateriově zálohované nebo pevné paměti. PLC pracuje v reálném čase a systému, protože výstupní příkazy, musí být reakcí na změny vstupních podmínek.
PLC jsou postupně doplňovány novými a novými funkcemi, které již nejsou jednoduchými funkcemi logického typu. Jsou doplněny nejenom regulačními úlohami, ale celou škálou úloh, v nichž se vyskytují i velmi náročné numerické algoritmy a algoritmy umělé inteligence. Pro jejich označení se někdy používá zkratka PAC (Programmable Automation Controller), který je možné přeložit jako „programovatelný systém pro automatizaci“.
Významově tato zkratka popisuje uživatelské rozhraní. Jedná se o místo, kde dochází k interakci mezi lidmi a stroji. Cílem interakce mezi člověkem a strojem v uživatelském rozhraní je efektivní fungování a ovládání stroje, a dále zpětná vazba od stroje. Jedná se o informace o stavu stroje nebo jeho součástí a o hodnotách měřených veličin probíhajícího technologického procesu. Tyto informace pomáhají provozovateli při přijímání operativních rozhodnutí při řízení strojů a procesů.
Uživatelské rozhraní je systém, který obsahuje hardware (fyzické) a software (logické) komponenty. Existují různé systémy uživatelských rozhraní od jednoduchých mechanických až po počítačové systémy. V současné době se pro řízení průmyslových procesů používají vizualizační programy SCADA (supervisory control and data acquisition), které umožňují spojení zobrazovaných dat s animacemi.
Tyto systémy (Distributed control system) jsou velké systémy pro řízení procesů (Process Control Systems PCS – někdy jsou tyto zkratky použity jako synonyma), které začaly být používány v 60. letech s příchodem prvních řídicích počítačů, které představovaly centralizované řešení číslicového řízení velkých technologických celků jako např. chemických procesů, elektráren atp. Byly budovány jako suilně centralizované řešení. V 70. letech se objevily první řídicí minipočítače, které sice umožnily částečnou decentralizaci. Tato řešení se používala celá 70. léta a na začátku 80. let. Tyto systémy se obvykle dělí na DCS: pro elektrárny, pro jaderný program, pro ostatní technologické procesy, řídicí systémy budov.
Některé DCS systémy jsou specializované, některé jsou naopak použitelné ve více oblastech. Výjimku tvoří řídicí systémy, kde jsou mimořádně vysoké požadavky na bezpečnost a spolehlivost řídicího systému. Vysoce bezpečné a spolehlivé systémy jsou velmi drahé a nejsou proto nasazovány tam, kde toho není nezbytně třeba.
DCS systém je charakterizován důslednou hierarchickou výstavbou se třemi úrovněmi řízení, které jsou zdola nahoru:
V každém případě však velké DCS představují stále jediný řídicí systém s vysokou mírou spolehlivosti v oblastech, kde je potřeba ošetřit velký počet vstupů a výstupů nejrůznějšího charakteru a kde spolehlivost a bezpečnost je naprosto kategorickým požadavkem. Jejich předností je rovněž kompaktnost celého systému.