Uvažujme soustavu, tvořenou nádrží válcového tvaru, bez odtoku, pouze s přepadem u mezní výšky. Z přívodního potrubí ji plníme vodou ze zdroje (např. vodovodu), který má konstantní průtok, nezávislý na čase a výšce hladiny. Přívod nelze regulovat, jen skokem otevřít nebo zavřít.
Při spuštění přítoku (skokové změně vstupní veličiny na konstantní hodnotu) začne hladina v nádrži plynule stoupat, nezávisle na čase a na výšce hladiny. Výšku hladiny určuje jen objemový přítok vody a plocha dna nádrže. Rychlost vzestupu je tedy úměrná průtoku ze zdroje a je konstantní. Tento děj pokračuje až do naplnění nádrže, tedy k dosažení hrdla odtokového potrubí, kterým všechna přitékající voda začne vytékat a hladina se ustálí na konstantní výšce (za předpokladu, že odtokové potrubí je dostatečně dimenzováno a stačí odvést všechnu přitékající vodu). V chování soustavy, se tak uplatní nelinearita, spočívající v omezení (saturaci).