IoT můžeme považovat za kombinaci senzorů a akčních členů poskytujících a přijímajících specifické údaje – ty jsou digitalizovány a obousměrně přenášeny prostřednictvím komunikačních sítí, aby mohly být využívány množstvím nejrůznějších služeb a koncových uživatelů [4].
K objektu či zařízení může být připojeno větší množství senzorů, které pak mohou měřit širokou škálu fyzikálních veličin nebo jevů, a následně předávat získaná data do cloudu. Takové měření můžeme považovat za model služby.
Klasifikace senzoru |
|
Poskytovatelé snímaných dat |
Podnikatelské subjekty, které se samy zabývají nasazováním a správou senzorů |
Organizace |
Veřejné nebo soukromé. Veřejná infrastruktura. Komerční organizace. Soukromé společnosti. Poskytovatelé technologií a služeb. |
Osoby a domácnosti |
Mobilní telefony, inteligentní hodinky, gyroskopy, kamery, GPS, akcelerometry, mikrofony, notebooky, stejně jako kuchyňské a domácí spotřebiče, například televizory, kamery, mrazničky, mikrovlnné trouby, myčky nádobí, inteligentní spotřebiče atd. |
V současnosti jsou nejmodernější zařízení (obvykle domácí spotřebiče – například chladničky či televizory) vybavena komunikačními a snímacími systémy. Tyto jejich schopnosti se budou nadále rozšiřovat díky využívání inteligentnějších technologií.
Možnosti propojených inteligentních zařízení |
|
Monitorování |
Vnější prostředí. Stav, provoz a využití produktu. |
Řízení |
Řízení funkcí produktu. Personalizace uživatelských nastavení. Programování. |
Optimalizace |
Prediktivní diagnostika. Optimalizace výkonnosti produktu. Snižování nákladů. |
Autonomie |
Autonomní vylepšování a personalizace produktu. Autodiagnostika a autonomní opravy. Koordinace provozu s dalšími produkty. |
Efektivní rozhodování |
Získávání dat v reálném čase pro správné rozhodování. |
Architekturu systémů IoT můžeme rozdělit do čtyř vrstev: vrstvu snímací, vrstvu výměny dat, vrstvu integrace informací a vrstvu aplikačních služeb [5].
V současnosti mohou být inteligentní zařízení propojena pomocí běžného internetového spojení. IoT však obsahuje snímací vrstvu, která snižuje požadavky na schopnosti těchto zařízení a umožňuje jejich vzájemné propojení. Příjemci senzorových dat komunikují se senzory či s jejich majiteli prostřednictvím vrstvy integrace informací, která obstarává veškerou komunikaci a transakce. Mezitím přicházejí nové požadavky a výzvy týkající se výměny dat, filtrování a integrace informací, vymezování nových služeb pro uživatele a složitosti síťové architektury. Kromě toho míra využívání cloudových technologií exponenciálně roste. V internetu věcí jsou nabízeny nové platformy a softwarové aplikace. Mezi hlavní výhody a přínosy IoT bude patřit vytvoření nových efektivnějších služeb a řešení s přidanou hodnotou, spolu se snížením nákladů na sběr dat v rámci stávajících služeb, a možnost vytvářet nové zdroje příjmů v rámci udržitelného obchodního modelu. Tyto aplikace mohou být orientovány na spotřebitele, obchod, reklamu, stejně jako průzkum trhu, průmyslovou a vědeckou komunitu – stačí dát vývojářům správné pokyny.
Čtyřvrstvá architektura IoT |
|
Vrstva snímání objektů |
Snímání fyzických objektů a získávání dat. |
Vrstva výměny dat |
Transparentní přenos dat prostřednictvím komunikačních sítí. |
Vrstva integrace informací |
Zpracování nejednoznačných informací získaných ze sítí, filtrování nežádoucích dat a transformace klíčových informací do znalostí využitelných službami a koncovými uživateli. |
Vrstva aplikačních služeb |
Poskytování služeb založených na obsahu koncovým uživatelům. |