6Videotechnika

Do oblasti videotechniky lze zahrnout kamery a kamerové systémy, spotřební elektroniku, videorekordéry, oblast Streamingu a systémy pro záznam a sdílení obsahu. Těm se však budeme speciálně věnovat v další kapitole.

image
Schéma kamerového systému v TV studiu

Kamery a kamerové systémy tvoří jednu velkou oblast videotechniky. Základní rozdělení umožňuje rozčlenit tuto oblast na tři kategorie:

  1. instalační kamery
image
Ukázky instalačních kamer
  1. přenosné kamery
image
Ukázky přenosných kamer
  1. speciální kamery
image
Ukázky speciálních kamer

Dále lze kamery a kamerové systémy dělit dle rozhraní (Interface) na digitální (HDMI (High-Definition Multimedia Interface), DVI (Digital Visual Interface), SDI (Serial Digital Interface)), IP (Internet Protocol) umožňující Streaming po síti Ethernet, USB a kombinované (mohou mít různé kombinace rozhraní zmíněné výše).

Produkty spotřební videotechniky zahrnují DVB (Digital Video Broadcast) přijímače, televizory a DVD / Blu-ray přehrávače a rekordéry. Tyto produkty slouží v AV/IT instalacích zejména pro doplnění systému a nikoliv jako hlavní řešení. Spotřební elektronika se vyznačuje malou životností (tj. nesnese provoz 24/7), omezenými funkcemi pro integraci s jinými AV komponenty, limitovanou podporou ze strany výrobce nebo distributora, často se měnícím sortimentem.

Video rekordéry jsou zařízení pro pořizování obrazového záznamu „klasickou“ cestou, dělí se na jednokanálové a vícekanálové, případně obdobným způsobem jako kamery dle typu dostupných rozhraní.

V dnešní době je však velice zajímavá a populární oblast Streamingu.

Streaming (z anglického stream – proud) je technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem. V současné době se streamingu využívá především pro přenášení audiovizuálního materiálu po internetu (Webcasting). Webcasting může probíhat v reálném čase (internetová televize nebo rádio), nebo systémem videa na přání VoD (Video on Demand) – např. YouTube. Pro streamování videa více uživatelům zároveň musí mít provozovatel k dispozici kromě obsahu také ještě streamovací server, který zajišťuje komunikaci s cílovými počítači a plynulé vysílání dat.

Pro přenos audiovizuálního materiálu po internetu se využívá kodeků umožňujících redukci objemu přenášených dat. Ke streamingu se nejvíce využívá flashových kodeků, MPEG-4 (Moving Picture Experts Group-4), Windows Media, Real Time a QuickTime. I tak je přenos záznamu v televizním rozlišení (720×576) velmi náročný. Proto byl nejvíce rozšířený streaming v rozlišení 320×240 bodů při datovém toku 256 až 512 kbit/s. Dnes se, ale můžeme zcela běžně setkat s extrémy jako je streamování ve 4K, které nabízí například populární služby YouTube nebo Netflix.

Ke streamingu audia se využívá především kodeků WMA (Windows Media Audio), MP3, OGG, AAC+ (Advanced Audio Coding+) v datových tocích obvykle od 16 do 256 kbit/s. Audio může být streamováno jako singlebitrate, což je jeden konstantní datový tok nebo multibitrate, což je více konstantních datových toků přenášených dohromady v jednom datovém toku mezi kodérem streamu a serverem. Přehrávač přehrávající multibitrate stream ze serveru dokáže potom automaticky měnit kvalitu zvuku v případě zhoršení/zlepšení kvality internetového připojení posluchače.

Šíření AV streamu k divákovi je v principu možné třemi základními metodami:

Kromě zmíněné distribuce obrazu a zvuku do internetu se Streaming využívá také rámci AV systémů. V tomto případě není až tak kritický datový tok, který může využívat celou šířku pásma nabízené v rámci lokální sítě LAN, jenž může činit až 1 Gbit/s. Nicméně i zde je třeba využít některý z kodeků, který signál zkomprimuje a zmenší velikost datového toku. Nekomprimovaný signál 1080p totiž může klidně dosáhnout až 10 Gbit/s.

Nejpoužívanější kodeky jsou ve standardu H.264 a JPEG2000. Nicméně výrobci vyrábí celou řadu vlastních kodeků, které jsou však většinou kompatibilní jen v rámci jedné značky výrobků. Kodeky mohou být buď ve formě hardware, nebo se instalují jako software na dedikovaný počítač. Kromě obrazu a zvuku umožňují vybrané kodeky přenášet i další data, např. pro klávesnici a myš, USB periferie, řídicí signály IR (InfraRed) a RS232 (Recommended Standard 232), atd. Je tedy možné po jediném UTP kabelu v rámci počítačové sítě přenášet komplexní data využitelná pro zpracování v AV systému. Některé periferie lze po stejném kabelu i napájet (technologie PoE).

V souvislosti se streamováním AV obsahu je vhodné zmínit i pojem sítí typu CDN (Content Delivery Network). Jedná se sítě poskytující vysílání AV obsahu formou broadcastu do veřejných nebo privátních sítí. Ve své podstatě se jedná o obdobu vysílání DVB-T (Digital Video Broadcast - Terrestrial), resp. DVB-S (DVB - Sattelite), ale v prostředí IP sítí. Poskytovatelé jsou však placení. Za poplatek však máte garantovánu dostupnost, kapacity a archiv. Vlastní sítě CDN často provozují velké organizace.

Jejich provoz je nákladný (např. Mediasite EVP Server (Event Visualisation Platform Server)).