Bezdrátové personální sítě jsou založeny na standardu IEEE 802.15 [3-4]. Svou koncepcí umožňují komunikaci na velmi krátkou vzdálenost přibližně do 10 metrů. V porovnání s ostatními typy bezdrátových sítí vyžadují sítě WPAN pro účely externího propojení s těmito sítěmi pouze malou nebo vůbec žádnou podpůrnou infrastrukturu. To umožňuje realizovat malá, výkonná a nenákladná řešení, která mohou být realizována pomocí široké škály zařízení, jakými jsou např. smartphony a palmtopy PDA.
Tyto sítě jsou charakterizovány nízkými energetickými nároky a relativně nízkou přenosovou rychlostí. Tento typ sítí využívá technologií jako je Bluetooth, IrDA (Infrared Data Association), ZigBee nebo UWB (Ultra Wide Band). Z aplikačního hlediska je technologie Bluetooth vhodná pro zařízení jako jsou bezdrátové myši, klávesnice a hands-free headsety, technologie IrDA pro komunikaci typu bod-bod mezi dvěma zařízeními se zaměřením na jednoduché datové přenosy a synchronizaci souborů, technologie ZigBee je navržena pro účely spolehlivého bezdrátového monitorování stavu sítě a jejího řízení a technologie UWB je zaměřena na oblast širokopásmových multimediálních přenosů.
Přenosová rychlost udává počet přenesených nebo přijatých bitů za jednotku času (bps nebo bit/s).
Modem je zařízení umožňující počítači vysílat a přijímat data.
Technologie Bluetooth je založena na standardu IEEE 802.15.1. Původně byla technologie Bluetooth navržena pro komunikaci s nízkou spotřebou, krátkým dosahem, využívající všesměrový režim vysílání (typ Point-to-Multipoint) a cenově dostupná zařízení a propojující jednotlivá zařízení pomocí sítí typu Ad-hoc. V současnosti navrhují vývojáři Bluetooth komponenty a podpůrné systémy pro celou řadu nových aplikací. Technologie Bluetooth specifikuje tři odlišné třídy zařízení: třída 1 (dosah do 100 metrů), třída 2 (dosah do 10 metrů) a třída 3 (dosah do 1 metru). Využitím pásma 2,4 GHz mohou dvě zařízení v dosahu pokrytí signálu sdílet až 720 kbit/s své kapacity, resp. přenosové rychlosti. Nejčastěji používanou třídou je třída 2.
Topologie sítě Bluetooth se skládá z pikosítí a může propojovat až 8 aktivních zařízení v uspořádání Master-Slave. První zařízení Bluetooth v pikosíti je Master, všechna ostatní zařízení jsou zařízení podřízená (typ Slave), která komunikující v síti pomocí zařízení Master. Typický dosah pikosítě je 10 metrů, za ideálních podmínek však může dosáhnout až 100 metrů. Všechna propojení jsou z důvodu zajištění bezpečnosti kódována a chráněna proti odposlechu a vlivu rušení. Dvě pikosítě mohou vytvořit topologii nazývanou Scatternet. Zařízení Bluetooth se pak mohou vyskytovat v několika pikosítích současně, což umožňuje přenášet a sdílet informace i mimo dosah původní pikosítě. Zařízení může být na pozici Slave v několika pikosítích, jako Master však pouze v jediné.
Asociace IrDA specifikuje ucelený soubor infračervených komunikačních standardů. Technologie IrDA se na tento soubor norem odkazuje a díky nim je schopna vytvořit bezdrátové propojení dvou zařízení, která by za normálních okolností byla propojena kabelem. Technologie IrDA má nízkou spotřebu, nízké provozní náklady, úzký vyzařovací úhel (< 30º), vytváří jednosměrná propojení typu Point-to-Point, data jsou přenášena v konceptu Ad hoc sítí s dosahem až 1 metr a rychlostmi od 9600 bit/s do 4 Mbit/s (v současnosti), 16 Mbit/s (ve vývoji). Rozhraní IrDA jsou integrována do notebooků, palmtopů PDA, tiskáren a kamer.
Technologie ZigBee je založena na standardu IEEE 802.15.4. Byla vyvíjena jako otevřený globální standard řešící požadavky v oblasti snadné implementace, vysoké spolehlivosti, nízkých provozních nákladů, nízké spotřeby a vývoje nízkorychlostních síťových bezdrátových datových zařízení. Technologie ZigBee pracuje v nelicencovaných pásmech zahrnující kmitočty 2,4 GHz, 900 MHz a 868 MHz s maximální dostupnou přenosovou rychlostí až 250 kbit/s, která je plně dostačující pro bezdrátové přenosy u senzorů a v automatizačních systémech.
Technologie ZigBee také slouží pro vytváření rozlehlejších bezdrátových sítí s nízkými nároky na datovou propustnost. V síti ZigBee mohou spolupracovat dva odlišné typy zařízení – plně funkční zařízení FFD (Full-Function Device) a funkčně omezené zařízení RFD (Reduced-Function Device). Zařízení FFD může pracovat ve třech nezávislých provozních režimech, a to jako WPAN koordinátor, obecný koordinátor (ZigBee Router) nebo koncové zařízení. Zařízení RFD je určeno pouze pro aplikace, které jsou extrémně jednoduché (např. vypínač světla). Technologie ZigBee podporuje tři odlišné síťové topologie – hvězda, MESH a strom (Cluster Tree), které jsou znázorněny na Obrázku 1.4. V topologii hvězda je komunikace mezi zařízeními realizována a koordinována jedním centrálním kontrolérem, nazývaným WPAN koordinátor. V topologii MESH může jakékoliv zařízené komunikovat s jiným zařízením, pokud jsou obě ve vzájemném dosahu. Sítě se stromovou topologií jsou speciálním případem MESH sítí, ve kterých pracuje většina zařízení jako typ FFD a zařízení typu RFD mohou být připojena do síťové infrastruktury pouze jako koncová zařízení bez možnosti dalšího větvení. Kterékoliv zařízení typu FFD může pracovat jako směrovač a poskytovat synchronizaci ostatním zařízením a směrovačům. Pouze jeden z těchto směrovačů však může být koordinátorem WPAN.
Technologie UWB (Ultra Wide Band), založená na standardu IEEE 802.15.3, je v současnosti velmi zajímavou technologií pro účely vysokorychlostní bezdrátové komunikace realizované ve vnitřních prostorech (např. budovy, domácnosti,…) s omezeným dosahem. Technologie UWB slouží zcela odlišnému účelu než ostatní technologie zmíněné v této části. Technologie UWB totiž umožňuje přenos objemných datových souborů vysokými přenosovými rychlostmi na krátkou vzdálenost. Technologie UWB disponuje robustními datovými přenosy s rychlostmi řádově od 110 Mbit/s do 480 Mbit/s na vzdálenost až několika metrů, které jsou schopny uspokojit potřeby většiny multimediálních aplikací (např. audio a video aplikace provozované v rámci domácnosti). Dále může fungovat také jako bezdrátová náhrada klasické sériové sběrnice rozhraní USB 2.0 nebo IEEE 1394. V Americe bylo pro účely technologie UWB vyhrazeno kmitočtové pásmo od 3,1 GHz do 10,6 GHz. V Evropě je situace odlišná. Frekvenční pásmo je totiž složeno ze dvou dílčích subpásem. První subpásmo začíná na frekvenci 3,4 GHz a končí frekvencí 4,8 GHz, druhé subpásmo pak pokračuje v pásmu od frekvence 6 GHz do frekvence 8,5 GHz.
Přenosy UWB jsou realizovány generováním rádiového signálu jen ve vyhrazených časových intervalech, které však zabírají velkou šířku kmitočtového pásma (viz Obrázek 1.5), a to použitím pulsně-polohové nebo pulsně-šířkové modulace. Uživatelská data mohou být také modulována na UWB signály (pulsy) zakódováním polarity pulsu a/nebo jeho amplitudy pomocí ortogonálních pulsů. UWB pulsy mohou být vysílány nepravidelně s relativně nízkou pulsní rychlostí s podporou pulsně-šířkové nebo pulsně-polohové modulace, ale mohou být také vysílány rychlostmi úměrnými šířce pásma vyhrazené těmto UWB pulsům.