Digitální podpisy představují jeden z hlavních způsobů využití kryptografie s veřejným klíčem. U zpráv odesílaných přes nezabezpečený kanál dává správně implementovaný digitální podpis příjemci dobrý důvod předpokládat, že zpráva byla odeslána uváděným odesílatelem. V mnoha ohledech jsou digitální podpisy rovnocenné tradičním ručně psaným podpisům – zfalšovat řádně provedený digitální podpis je však mnohem obtížnější. Pro účely ověření digitálního podpisu je nutné znát veřejný klíč odesílatele. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytné, aby byl definován mechanismus distribuce klíčů.
Nejčastěji způsob distribuce veřejných klíčů je založen na využití digitálních certifikátů podle standardu X.509.